Rybářovo vyznání Jiří Dlouhý Řekni mně má lásko, proč probouzím se záhy, kdy nový den se ještě temnou nocí halí. A proč slunce schované mě láká, do snů jenž znám jen z dob, když jsem byl ještě malý. Řekni mně má lásko, proč ty stromy, řeka, pohádkové tůně, lákají mě stále k sobě zpátky. Proč život můj vždy přesvědčí že krásný je, leč na můj vkus, až zoufale moc krátký. Řekni mě ty má rybářská lásko, vždyť ty jsi všechny jiné přežila. Proč z boháče, co bohatý je vší tvou krásou, stal by se žebrák, kdyby ty jsi se mnou nebyla. | |